Vícejazyčný terminologický glosář dramatických umění
Multilingual Terminological Glossary of Dramatic Arts
Glossaire terminologique multilingue des arts dramatiques
Mehrsprachiges terminologisches Glossar der dramatischen Künste
Многоязычный терминологический глоссарий драматического искусства
Glosario terminológico multilingüe de artes dramáticas
Stanovené zadání projektu
Vícejazyčný terminologický glosář dramatických umění vznikl v rámci projektu Zvýšení kvality
vzdělávání na JAMU, reg. č. CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_015/0002245. Zadaným výstupem bylo
500 základních termínů a frází z oblasti dramatických umění vyučovaných na DF JAMU na
úrovni český výraz – anglický výraz (oborové zařazení Herecká tvorba, Divadelní produkce).
Z technického hlediska bylo cílem projektu připravit:
a) elektronickou databázi ve formě metadatové struktury umožňující budoucí testování
dalších lexikografických funkcí, jako jsou rozšíření glosáře o další jazyky a potenciální
testování struktury hesla (oborové zařazení, definice, hyperonyma, hyponyma, synonyma,
antonyma, styl, frazeologismy atd.)
b) platformu pro implantaci multimediálních formátů (hyperlinkové propojení s relevantními
odbornými zdroji v internetové síti a s Informačním systémem JAMU)
Obsah současné výstupní verze
Stanovené cíle byly výrazně překonány. Prototyp glosáře již ve své nynější, akademické obci
otevřené testovací verzi obsahuje více hesel z většího počtu oborů, než kolik bylo původně
stanoveno (přes 700). Některá hesla jsou obohacena o vícejazyčné ekvivalenty, české
nebo anglické definice a další lexikografické údaje. Glosář dále obsahuje anglické
frazeologismy a kolokace na rozhraní obecného a odborného jazyka, desítky odkazů na
YouTube, v nichž je za využití dramatické pedagogiky v několikaminutových skečích členů
různých anglo-amerických divadel ilustrováno základní lexikum dramatických oborů nebo
jsou uvedena krátká interview se zaměstnanci divadel, stručně charakterizujících svá
povolání.
Shakespearovské idiomy a kolokace
V glosáři se nachází 20 idiomatických výrazů ze Shakespearových her, které se staly součástí
obecné angličtiny a které jsou metadatově propojeny s dvaceti lekcemi internetového
videokurzu BBC Shakespeare speaks, jenž sám o sobě představuje samostatnou a inspirativní
učební pomůcku zaměřenou na kolokace a idiomy v angličtině.
Klíčové pojmy Vachtangovské a Stanislavského školy
V neposlední řadě nabízí glosář malou „výzkumnou exkurzi“ do ruského jazyka, a to
prostřednictvím asi 50 klíčových výrazů Vachtangovské a Stanislavského herecké školy, jak je
uvádí skripta doc. Riegra Vachtangovská škola. Některé z těchto výrazů jsou doplněny
několikaminutovými audionahrávkami Stanislavského myšlenek v ruském jazyce, které šířeji
reflektují uvedené výrazy. Právě zde se také ukazuje jeden ze směrů možného budoucího
využití glosáře: např. v rámci interdisciplinární spolupráce s Ateliérem činoherního herectví
doc. Riegra by bylo možné se zaměřit na výzkum harmonizace českých, ruských a anglických
odborných termínů Stanislavského školy i na relevanci některých českých (i anglických)
ekvivalentů, které pocházejí z padesátých let minulého století, a jsou tudíž dnes zastaralé,
popř. byly vytvořeny a zamýšleny pouze jako pracovní překlad pro interní potřebu pedagoga.
Spolupráce s doktorandy
Nabízí se možnost, aby k obsahu databáze přispívali i doktorandi, kteří v rámci zkoušky
z anglického jazyka odevzdávají společně s písemnou prezentací doktorského projektu i
česko-anglický glosář odborných termínů se stručnou definicí v češtině i angličtině.
Český divadelní slang a žargon
Jistým „lexikografickým zpestřením“ je i zařazení některých starších výrazů z českého
divadelního slangu, etymologicky vycházejících převážně z německého jazyka a uplatnitelných při
výuce němčiny.
Potenciální směry dalšího využití
Další využití tohoto e-learningového nástroje by tedy mohlo být jak „mnohoúrovňové“, tak víceúčelové a
interdisciplinární. Nyní je k dispozici jako:
a) učební pomůcka/glosář určený pro výuku cizích jazyků a sloužící jak studentské, tak
pedagogické obci JAMU,
b) databáze/úložiště odborné terminologie pro vyučující cizích jazyků.
Budou-li k tomu podmínky, může být v budoucnu tento rozměr udržován a rozvíjen.
V interdisciplinárním kontextu by se glosář mohl stát „procesuálním nástrojem“ sloužícím
k odborné spolupráci při tvorbě propracovanějších hesel, přímo odkazujících na studijní
materiály pedagogů příslušných oborů. Glosář by tak mohl přispět k propojení mezi
cizojazyčnou výukou a výukou odborných předmětů. To by vedlo k podpoře cizojazyčných
kompetencí studentů v oblasti teoretické reflexe jejich vlastních praktických uměleckých
oborů. Z didaktického hlediska by se mohlo jednat o efektivní kombinaci synchronního a
asynchronního typu kontaktní i distanční výuky, což je důležitý aspekt pro volbu
individuálnějšího výukového tempa v prostředí umělecké školy i výrazná pomůcka
v podmínkách „epidemiologické nejistoty“ v oblasti školství. Potenciální využití a rozvíjení
slovníkové databáze by se mělo odvíjet ve směru, který nebude pouze imitovat již vytvořené
internetové slovníkové zdroje. Využití i zdokonalování tohoto nástroje by se mělo orientovat
na ty oblasti rozvoje a výzkumu, které nejsou ve sféře dramatických umění ještě zcela
zmapované. Myslitelná je i spolupráce s Hudební fakultou.
Zpětná vazba
Jak bylo řečeno v úvodu, glosář se nyní nachází ve stavu testování a jako takový nese
vlastnosti prototypu. Vytváření obsahu databáze je navíc dílem navýsost procesuálním a do
určité míry „aproximativním“: ověřování zdrojů a rozhodování o tom, jak v postmoderních
podmínkách „ontologické i sémantické fluidity“ přeložit problematické či dosud
nekodifikované odborné termíny, je procesem nesmírně obtížným. I vysoce specializovaní
odborníci dospívají v této oblasti k odlišným závěrům. Z toho všeho vyplývá, že se při tvorbě
databáze není možno vyhnout různým druhům chyb. Na místě je tedy žádost o velkodušnost
a toleranci ze strany uživatelů i ze strany samotných tvůrců glosáře. Některé chyby a omyly
se mohou též do databáze vloudit díky „lidskému faktoru“: neúplné znalosti
specializovaného dramatického oboru, únavě, mechanickému přehmatu apod. Pokud by
uživatel narazil na hrubé chyby či evidentní omyly jakéhokoliv charakteru, ať se laskavě
obrátí na pala@jamu.cz. Zpětná vazba, podněty a připomínky jsou vítány.
Poděkování
Závěrem je třeba vyslovit poděkování těmto kolegům:
RNDr. Adamu Rambouskovi, externímu vědeckovýzkumnému IT odborníkovi z Centra
zpracování přirozeného jazyka FI MU, který na lexikografické platformě Lexonomy.eu
naprogramoval elektronický formát glosáře a který ho za neustálých konzultací testuje a
dolaďuje;
Doc. Lukáši Riegrovi, vedoucímu jednoho z ateliérů činoherního herectví, který v rámci
interdisciplinární spolupráce poskytl své výukové materiály a česko-ruský slovníček pro účely
tvorby a testování hesel obsahujících klíčové pojmy Vachtangovské a Stanislavského školy,
jakož i svůj čas pro odborné konzultace;
Adrianu Hundhausenovi, jenž z různých zdrojů vybral či nechal vybrat přibližně 1200
anglicko-českých výrazů z oblasti dramatických umění (cca 100 výrazů pro každý obor), které
budou postupně též ukládány do databáze k potenciálnímu zpracování.
Mgr. Karel Pala
koordinátor „interního projektu“ Kabinetu cizích jazyků Vícejazyčný terminologický glosář
dramatických umění